Období: rok 2015

Moje oblíbené zdroje chemických sloučenin jsou hlavně předměty s obsahem relativně čistých (nebo snadno separovatelných) látek. Jednou z nich jsou články. Pro svoje bádání jsem si vybral běžný suchý článek (druh - Chlorido-Zinkový), který po vybití obsahuje nerozpustné sloučeniny. U tohoto článku se při rozdělávání snadno zašpiníte, obsahuje nerozpustný MnO2 nebo po vybití podvojnou sloučeninu MnO(OH). Mangan je prvek s mnoha oxidačními čísly. Né všechny jeho sloučeniny jsou rozpustné ve vodě a proto je snadnější je převést na rozpustné. Nejlepší způsob jak se zbavit usazenin MnO2 a MnOOH, je redukovat je na sloučeniny manganaté (+2), které jsou rozpustné. Lze to udělat anorganickou silnější kyselinou, ale vznikají při tom i plyny (redukční efekt manganu). číst dál

Letos jsem poprvé zkusil své znalosti v ekologické olympiádě. Vlastně jsem ji nedělal sám, ale v týmu spolu se dvěma dalšími žáky. Zajímavé bylo, že jsme hned přistoupili ke krajskému kolu, které se odehrávalo ve městě Vlaším v okrese Benešov, v budově místního ekocentra. Cesta byla docela dlouhá a několikrát jsme přestupovali. Jakmile jsme dorazili, zapsali  se a šli do šatny sundat bundy. číst dál

Mouchy je obecný název pro většinu dvoukřídlích z podřádu krátkorohých. Jsou rychlé a čilé, hodně druhů je aktivních téměř celý rok. Jejich délka života často přesahuje jeden měsíc a tak se řadí mezi hodně vyspělé zástupce hmyzu. Pověstný je jejich apetit, který zahrnuje všechny možné potraviny, tuhé látky dokáží natrávit výměškem slin. Často se drží ve skupinkách a společně podnikají cesty za potavou nebo substrátem na kladení vajíček. Zvláště samci jsou často lákáni kvasícími látkami a alkoholem, což jsem měl možnost otestovat pomocí mističky tuzemáku s papírkem uprostřed, hned se tam nah... číst dál

V projektovém školním týdnu, když už pomalu končil školní rok, jsem si vybral výlet na Podještědí s úkolem zjistit něco o tamní lidové tvorbě a kultuře. Vyjeli jsme vlakem z Mnichova Hradiště a jednou přestupovali. Když jsme dojeli do Liberce v dálce už byla vidět typická dominanta města-vrch Ještěd. Dojeli jsme tramvají a šli ke přímé lanovce, která nás dovezla hned na vrch. Byl tam nádherný výhled. Viděl jsem dokonce i Velký a Malý Bezděz. Ještěd je součástí Ještědsko-Kozákovského hřbetu, který je nejdelší horský pás v ČR. Ještěd samotný je tvořen hlavně křemennou horninou kvarcitem (křemenec). Jedná se o skoro čistý křemen s příměsí křemičitanů. Jde o metamorfovanou horninu, což potvrzuje dávnou geologickou činnost. Mimo to se zde dají najít jiné metamorfované horniny, zvláště jílovité břidlice a metamorfované jíly. Porost je zde ovlivněn nadmořskou výškou - na vrcholu Ještědu roste např. lišejník Mapovník zeměpisný a některé druhy květeny rostoucí nad 1000 m. n. m. I níže jsou zde zastopeny smrčiny. Najdeme tu také i prameny, bohaté na vápník, i když se stopovým obsahem těžkých kovů (Hg,Cd), naštěstí daleko pod hodnotou doporučené koncentrace. číst dál

Tento druh jsem delší dobu pozoroval a zjistil jsem, že je tato běžná ploštice dosti zajímavá. Po delším sledování bylo nejvýraznější její chování, zvláště při hledání potravy a místa ke kladení vajíček. Zdá se, jakoby si pomáhala nohama při posouvání různých předmětů (přenášení potravy s sebou, dobývání se do různých suchých plodů, vyhrabávání komůrek ke kladení vajíček). Jak už jméno napovídá, rády se drží při více jedincích pohromadě. Je to jen obyčejné seskupení, jinak tu není žádné postavení jednotlivých jedinců. Tato ploštice nemá pevnou vazbu na určitou rostlinu. Živí se různými seme... číst dál